|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
|
|
Patofyziologické mechanizmy hluboké mozkové stimulace vnitřního pallida u dystonických syndromů
Fečíková, Anna ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Škorvánek, Matej (oponent)
Hluboká mozková stimulace (DBS) vnitřního pallida (GPi) je považována za účinnou symptomatickou léčbu farmakorezistentních dystonických syndromů. V první studii jsme analyzovali vztah mezi objemem šedé hmoty (GM) a intrakortikální inhibicí (SICI) primárního motorického kortexu (MI) u dystonií s ohledem na klinický efekt a stav DBS GPi (ON/OFF). Prokázali jsme hypertrofii suplementární motorické oblasti (SMA) a vermis mozečku u pacientů s lepším klinickým efektem DBS GPi. Lokální objem šedé hmoty hemisfér mozečku pozitivně koreloval se zlepšením SICI, která byla u pacientů méně efektivní, a to bez ohledu na stav DBS. Navíc u dobrých respondérů jsme prokázali podobnou úroveň SICI jako u zdravých kontrol, zatímco u non-respondérů byla SICI abnormálně snížena. Ve druhé studii jsme pomocí párové asociativní stimulace (PAS) primární somatosenzorické kůry (SI) vyšetřili vliv SI na excitabilitu MI u pacientů s dystonií ve vztahu k efektivitě DBS GPi. PAS SI vedla ke snížení excitability MI, přičemž vypnutí DBS GPi snížilo inhibiční vliv SI na excitabilitu MI. U non-respondérů zůstala excitabilita MI po PAS abnormálně zvýšena bez ohledu na stav DBS GPi. Tato dysfunkce senzorimotorické interakce mezi SI a MI může být příčinou nedostatečné klinické odpovědi na léčbu DBS GPi. Cílem třetí studie bylo pomocí...
|
|
|
Neuromodulace v léčbě vybraných dystonických syndromů
Havránková, Petra ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Štětkářová, Ivana (oponent) ; Rokyta, Richard (oponent)
Dystonie je definována jako mimovolní kontrakce svalů působící abnormální pohyby nebo postavení různých částí těla (modifikováno dle (Fahn, 1987)). Písařská křeč je nejčastějším zástupcem tzv. task - specific fokálních dystonií. V první studii jsme hodnotili, zda se u pacientů s písařskou křečí (GF) liší vzorec kortikální aktivace při provádění pohybů, které mohou dystonii indukovat (komplexní pohyby) a pohybů, které ke křeči obvykle nevedou (jednoduché pohyby). U komplexních pohybů jsme navíc studovali význam obsahu psaného projevu a význam přítomnosti či absence vizuální zpětné vazby. Ačkoliv komplexní pohyb během vyšetření funkční magnetickou rezonancí (fMR) nevedl u GF pacientů ke vzniku dystonické křeče, byla u nich na rozdíl od jednoduchého pohybu zaznamenána abnormálně snížená kortikální aktivita. Nezáleželo přitom ani na charakteru písemného projevu ani na přítomnosti vizuální zpětné vazby. Naše výsledky tak podporují teorii o dualistickém chování sensorimotorického systému u GF. Cílem druhé studie bylo ovlivnit příznaky písařské křeče pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace cílené na kontralaterální primární somatosensorickou kůru (SI rTMS). Jednalo se o placebem kontrolovanou jednoduše zaslepenou studii. Prokázali jsme, že SI rTMS vede k dlouhodobému zlepšení psaní u...
|
host ::
RSS.